Psal se rok 2018, když jsem se poprvé setkala se zástupcem evropského saňového psa. ESP je taková formule 1 mezi psími atlety. Kde se vzal evropský saňový pes a proč je tento kříženec stále více a více populární?
Evropský saňový pes vznikl původně v Norsku
Evropský saňový pes se svým původem váže k Norsku. V severských zemích už mnoho let chovali speciální tahací plemena, která pomáhala lidem na saních nebo na pulce (speciální druh saní) vozit těžký náklad. Až mnohem později se z pracovního tahání stal jeden z populárních psích sportů – mushing.
A právě do těchto klasických zápřahů na sněhu Norové velmi často používali německé krátkosrsté ohaře. Cíleně si vybírali jedince, kteří měli přirozenou chuť tahat. Čistokrevní němečtí krátkosrstí ohaři z mushingové linie mívají atletičtější postavu než jakou znáte u typického němce z Česka. Zpátky ale k evropskému saňovému psu.
Pro účely psího sportu mushingu začali účelně křížit tyto norské linie čistokrevných ohařů s greyhoundy (anglický chrt), s anglickými pointery a alaskány (speciální psí kříženec pro delší tratě). A tak vznikl evropský saňový pes.
Evropský saňový pes neboli ESP, v cizině spíše ESD
V dnešní době už většina chovatelů ESP kříží už jenom evropáka s evropákem. Poměr jednotlivých plemen v ESP se nedá úplně říct. Za evropského saňového psa se obvykle považuje pes, který má v sobě zhruba 75 % krve německého krátkosrstého ohaře. V jiných zemích pak pro ESP používají název European sleddog (ESD).
Ještě se setkáte s označením greyster – většina chovatelů vám řekne, že pravý greyster je potomek čistého němce s greyhoundem, ale mnoho lidí toto označení používá i pro moderní evropáky, kteří v sobě mají hodně chrtí krve.
Evropský saňový pes: Účelový kříženec, který není uznaným plemenem
Evropský saňový pes není uznané plemeno FCI a tak ani nemají průkaz původu. U ESP nenajdete plemenný standard. Na druhou stranu si ale většina chovatelů vede pečlivě u každého jedince rodokmen. Velmi mnoho rodokmenů ESP najdete na stránce trekkhundregisteret. Na obrázku pak vidíte rodokmen našeho evropského saňového psa Pluta.
Evropský saňový pes: vzhled a povaha
Jak takový evropský saňový pes vypadá? Velmi často si jej nezkušení lidé pletou s německým ohařem. Zkušenější pejskaři už ale třeba na Plutovi poznají, že to není čistý německý ohař. Vzhled daného jedince se obvykle odvíjí od toho, co všechno v jeho rodokmenu najdete.
Nicméně, většina evropáků už vypadá zhruba stejně – vzhledem opravdu působí jako velmi atletický německý ohař s delšíma nohama. Zbarvením mohou být: černí, hnědí, hnědý/černý bělouš. Ale najdou se i jiné barevné kombinace. Vzhled i zbarvení se opravdu odvíjí od předků dané linie. Na českých závodech najdete třeba i blonďatého evropáka.
Společným povahovým rysem všech evropáků je jejich chuť tahat. Jsou to pohodoví, ale velmi temperamentní psi, kteří potřebují pracovat v tahu. Ať už jim dopřejete canicross nebo s nimi vyzkoušíte bikejoring, měli byste jim vždy dopřát to, k čemu byli vyšlechteni. Jako všichni ohaři jsou úzce navázáni na svého pána a jsou pro něj schopni udělat doslova cokoliv.
Evropáky můžete chovat i v bytě, osobně si myslím, že nechat takového psa venku není zrovna to pravé ořechové. Jednak mají obvykle krátkou a jemnou srst a také si troufám říci, že jsou spokojenější v těsné blízkosti svého pána. O tom, že si po náročném tréninku zaslouží teplo domova, ani nemluvím.
Chovatelské stanice evropského saňového psa? Natrefíte na ně na závodech
Chovatelské stanice evropského saňového psa jen tak na internetu nenajdete. Protože není ESP uznané plemeno, neexistují ani chovatelské stanice jako takové. Ti, kteří chovají štěňata ESP, jsou obvykle dlouholetí závodníci v mushingu a tak jedinou šancí, jak se dostat ke štěňatům ESP, je tento sport začít dělat. Vyražte na canicrossové závody a začněte okukovat tamní závodníky.
Protože je evropksý saňový pes čím dál tím víc populárnější, je stále více lidí, kteří o něj mají zájem. Což je pro plemeno jako takové dobře i špatně. Rozrůstá se počet lidí, kteří chovají ESP, aniž by je kdokoli potkal na závodech. Daní jedinci často ani pravidelně netrénují a už mají štěňátka. Já osobně bych se takovým štěňatům vyhla obloukem.
Pokud se chcete canicrossu nebo jiné mushingové disciplíně věnovat, podpořte dlouholeté závodníky a počkejte si na své vysněné štěně ESP.
Evropský saňový pes a nemoci, které se u nich mohou objevit
Poctiví a uvědomělí chovatelé evropských saňových psů dbají nejenom na chuť do tahu, ale také na to, že jsou jejich psi zdraví. Ne vždy tomu ale tak je a tak se u některých jedinců může vyskytnou třeba:
- DCM – dilatační kardiomyopatie
- LVT – přechodový obratel
- Spondylóza páteře
- Epilepsie
Vybírám si štěně evropského saňového psa: Co bych měl brát v potaz
Pokud se rozhodnete rozšířit svou smečku o štěně evropského saňového psa, popřemýšlejte první nad tím, jaké disciplíně byste se nejraději chtěli věnovat. Na základě toho vybírejte odpovídající spojení. Pokud chcete běhat canicross, ideálně si najděte vrh po menších psech, které baví pomalejší práce. Zeptejte se závodníků na závodech, nechte si poradit.
Kromě přirozené vlohy tahat myslete také na zdravotní stránku vašeho budoucího psího parťáka. V ideálním případě zvolte chovatele ESP, který má u obou budoucích rodičů alespoň udělané kompletní rentgeny a vyšetření srdce u specialisty.
Podpořte ty, kteří dbají na to, aby byly linie evropských saňových psů stále plné zdravých jedinců. Vyšetření rodiče vám sice nezaručují, že jejich štěňata budou zdravá, ale rozhodně máte větší šanci na zdravého parťáka.
A jak se pohybuje cena evropského saňového psa?
Cena za štěně evropského saňového psa šla samozřejmě díky popularitě dost nahoru. Za štěně můžete zaplatit od 20 000 Kč až klidně po 40 000 Kč (cenu štěňat ESP uvádím k dubnu 2023). Cena se odvíjí od toho, zda si kupujete štěně v ČR nebo v zahraničí, ale také od samotných krycích psů – čím lepší krev, tím teoreticky více peněz za něj můžete zaplatit.
TIP: Mrkněte také na tyto články: Poplatek za psa: Nezapomeňte jej zaplatit! A také zabruslete na článek: Jak vybrat postroj na canicross.